10 otázek pro Projevy radosti

1.1. 2002 vzniklo v Ústí nad Laben uskupení Projevy radosti, které za svou existenci stihlo přivést na svět 2 alba ( Štědrovečerní traumata - 2004, Již a ještě ne - 2009). Skupina se vyprofilovala z formace Manasses a v současnosti funguje ve složení: Matěj Páral – zpěv, Martin Kopecký – kytara, Jonatan Kaleta – bicí, Martin Vacek – baskytara, Rafal Marciniak – kytara, Radek Bělovský, – zpěv, elektro.

Jaká byla vaše motivace k založení kapely, která se věnuje křesťanské hudbě?

Jednoznačně to byla vnitřní potřeba zachránit druhé od katastrofy pekla. Od děsivé představy utrpení které nikdy nekončí. Život je extrémní jev, ať už je to jakkoliv. Pokud Bůh existuje a platí „křesťanská verze“vztahu k němu, pak se nelze vyhnout informaci, že naprostá většina lidí bude po smrti v situaci odloučení od Boha, tedy v nekonečném utrpení bez naděje na neexistenci. To jsou věci, které víme z Bible. Můžeme je všelijak změkčovat a ohýbat, můžeme doufat, že to tak úplně třeba nebude, ale nemůžeme je z Bible škrtnout. Protože když začneme škrtat v Bibli, můžeme ji rovnou zahodit, protože touto metodou se dá jenom zrelativizovat a relativní informace je nám k ničemu. Pokud řekneme, že Bůh neexistuje, pak se zas musíme vyrovnat s tím, že náš život nemá žádný význam, protože, jak víme, lidé dodnes nepřišli na to, proč existují. A pokud není nikdo vyšší, který by to mohl vědět, pak je evidentní, že život význam nemá. Pak je tu tedy další problém, jak žít s vědomím, že je úplně jedno, co se děje, a že cokoliv dělám, ať už dobro nebo zlo, je úplně lhostejné. To je trošku nadějnější situace, protože smrt tuto bezbřehost ukončuje. Ale každopádně to je extrém. Co je ještě extrémnější na celé této situaci, že si ji lidé neuvědomují. Letí prázdným černým kosmem a přitom okopávají zeleninu na zahrádce. Toto jsme chtěli v naší hudbě zobrazit.

Co je pro křesťanskou kapelu největším úspěchem?

Pro křesťanskou kapelu obecně je myslím největším úspěchem, když všichni, kdo ji zaslechnou, se obrátí ke Kristu. To, jak vidíme, se ovšem neděje. Tedy, soustředím se alespoň na dílčí úspěchy. Za největší úspěch Projevů považuji, že se nám podařilo vytvořit nahrávku (Již a ještě ne, 2009), která zobrazuje nejdůležitější křesťanské paradoxy, a to způsobem, který se mi zdá velmi blízký realitě. To je ale jen můj osobní pocit, jestli je to pravda, musí posoudit teologové resp. lidé, kteří to budou poslouchat.

Co dělá křesťanskou kapelu „křesťanskou“?

No – slovo „křesťanství“ je od slova „Kristus“. Tedy – kapelu může udělat křestanskou jedině on. Zpravidla to je tak, že lidé v té kapele jsou jím nějak osloveni a snaží se ho následovat. To ovšem může někdy vyhasnout ačkoliv v Bibli čteme, že z jeho ruky nás nikdo nevyrve. Lidé se mohou od Krista vzdálit. Pak je tu ještě jedna komplikace, že v kapele bývá většinou víc lidí, někdo Krista následuje a jiný naopak ne a některý zas jen občas. Tak nevím, jak to shrnout. Prostě: je to komplikované … / ale také čteme: po ovoci poznáte je – to bývá často nahrávka, koncert nebo rozhovor, ale také způsob života …

Jak probíhá váš tvůrčí proces?

Poslední texty, které jsme napsali, vznikly během jednoho týdne v roce 2005. Bylo za nimi ale několikaleté zaznamenávání toho, co se jevilo jako nejpodstatnější a občas vyplavalo na povrch ve formě autentické definice. Nyní je už jen zhudebňujeme. Snažíme se hudbou doslova vyjádřit jejich obsah.

O čem jsou vaše texty?

Texty jsou o napětí křesťanského života.

Myslíte si, že křesťanská hudba může sloužit jako evangelizace?

Určitě.

Jak vnímáte křesťanskou hudební scénu v Česku a na Slovensku?

Slovenskou scénu známe málo a to mě mrzí. S českou scénou se potkáváme na koncertech. Marně hledám kapely u kterých bych zaznamenal autentický Jákobův „zápas s Bohem“, mám pocit, že se vyhýbají složitějším věcem. Je v tom strach?

Je vaše hudba určena pro věřící publikum nebo směřujete „do světa“?

Původně směřovala „do světa“ (ještě v nahrávce Manasses, Na druhý břeh, 1993) avšak o to více byla srozumitelná spíše jen lidem věřícím (resp. lidé ve světě ji mohli jednoduše odmítnout jako primitivní nábor do něčeho, čemu sami nerozumíme). Nyní se věnuje tématům vnitřního zápasu křesťana, tedy – je vlastně skoro výhradně pro věřící posluchače. Možná je ale nyní paradoxně více srozumitelná lidem „ve světě“ než lidem věřícím. Věřící člověk se z pudu sebezáchovy raději vyhne pochybnostem a tedy i naší hudbě, člověk nevěřící sice nerozumí obsahu, ale myslím, že může zaznamenat emoce, které třeba sám zažívá.

Jsou před vámi v nejbližší době nějaké výzvy?

Ukončit činnost. A nebo objevit něco, co je ještě důležité popsat a zpracovat. Anebo opakovat to, co už bylo řečeno. Nevíme.

Kde se mohou fanoušci o vaší kapele dozvědět více?

Základ je na webu projevy.mysteria.cz , zde najdete v nejbližších dnech i naši nahrávku z roku 2004 volně ke stažení. Osobně doporučuji recenzi na diycore.net, kterou najdete ZDE.

Za skupinu Projevy radosti odpovídal Matěj Páral.

13/6/2011 – 10 otázek pro ..., Kapely