Rozhovor se skupinou Nebend

Brněnská křesťanská scéna obsahuje hned několik zajímavých hudebních uskupení a autorů. Mezi ně můžeme určitě zařadit i folkovou skupinu Nebend, která funguje zejména kolem muzikanta Martina Rause. AWrádio s Martinem pořídilo krátký rozhovor, který se točil nejen kolem vzniku a fungování kapely, ale také o jejich prvotním CD "Poslední list", které vyšlo v červenci roku 2008.

Kdy se poprvé zrodila myšlenka založit Nebend?

Prakticky zrála posledních cca 10 až 15 let, kdy jsem se pomalu odhodlával oživit některé své staré písničky. Reálně někdy v roce 2005, kdy jsem začal dávat písničky dohromady, dodělával aranže, doplnil některé novější a zkusil jsem „lámat“ kamarády muzikanty ke spolupráci.

Proč jste se rozhodli pro název Nebend?

Protože nebylo nic použitelnějšího. Ke hledání názvu nás vlastně přinutilo až natočení CD. A ke všem ostatním návrhům bylo aspoň o trošku více výhrad, než k Nebendu. A Nebend původně proto, že jsme spíše příležitostné uskupení (tedy Ne – band), než pravidelně fungující kapela. A konečně, český Nebend je, myslím, hezčí, než Neband.

S jakými ambicemi kapela vznikla?

Původní myšlenka byla nacvičit a jednou pro přátele (či pamětníky našich mladých muzikantských let) zazpívat těch pár písniček.

Po koho je Nebend určený?

Pro kohokoli. Původně, jak již bylo zmíněno, pro přátele. Když už se ale písničky natočily a mohou být dostupné i ostatním, tak pro každého, kdo se nebrání poslouchat trošku zamyšlenější texty o životě, víře, trošku o lásce, někdy o smrti (mimochodem, pro první koncertík vymyslel náš viloncellista Jarek název Písničky o životě a smrti – musím přiznat, že ve většině se nejedná o písně zrovna rozjuchané ).

Jak vznikají u Nebendu písně?

Texty našich písní jsou v převážné většině básně, které mě nějakým způsobem zaujaly, oslovily. Mj. také proto, že texty psát neumím. Na začátku je tedy vždycky text a hudba vzniká jako moje reakce na slova. Někdy mám pocit, že slova už v sobě nesou nápěv a harmonii, který je třeba jen zachytit a zapsat do not. Protože aranžmá většiny našich písní stojí na melodických nástrojích (viola, čelo, bezpražcová baskytara, někde flétna), mívám aranže do důsledku připravené v notách. Nicméně na závěr přichází krásná poslední fáze, kdy muzikanti k písní přidají výraz, Petr vymyslí bicí, Bořek si lehce upraví (opraví) baskytaru, a v písních se objeví něco, co už do not napsat nejde.

Jak vznikalo vaše nové CD „Poslední list“?

Bylo nám líto písně jednou odehrát a skončit, tak vzniklo rozhodnutí (či spíše odhodlání) natočit je na CD. Natáčelo se v improvizovaném „studiu“ v suterénních místnostech modlitebny Církve bratrské v Brně po večerech a nocích loňského léta. O zvukovou a částečně i hudební režii se nám se svoji obdivuhodnou trpělivostí postaral Jakub Šimáně (K studio), kontrabasista Městského divadla v Brně, baskytarista skupiny Mošny, … – , který vytvořil zvukový záznam a nakonec přidal i skvostnou el. kytaru do jedné z písní. O booklet – myslím velmi zdařilý – se nám postaral náš kamarád David Fajfr.

Má Nebend před sebou v nejbližší době nějaké předsevzetí?

Nemá. Snad jedině úplně neusnout a bude-li vhodná příležitost, tak si zase společně zamuzicírovat a zazpívat lidem pro radost i zamyšlení. A bude-li inspirace, třeba přidáme i nějakou novou písničku.