Težší cesta
Moudrý mnich z Tibetu se v západoevropském filmu zahleděl k horám. Pak se vědoucím okem podíval na meditačně se tvářícího turistu, který zde daleko od civilizace hledal sama sebe. Načež s patosem, kterým podle představ západních intelektuálů dokáží hovořit pouze muži, kteří strávili léta u nohou svého mistra v tajemném klášteře, pravil: "Když máš možnost vybrat si ze dvou cest, vyber si tu obtížnější."
Po jeho moudrých slovech se turista zatvářil dvojnásob meditačně a kamera podbarvená chórem buddhistických mnichů se zaměřila na slunce vycházející za horskými hřebeny.
Jenže vybrat si těžší cestu znamená nabrat na sebe víc problémů, průšvihů a nezdarů. Znamená to víc práce, povinnosti a odpovědnosti. Znamená to nepoměrně větší riziko krachu.
Mladý turista hledající sebe sama v Tibetu, kam odjel za prachy svých rodičů, to však dál neřešil, protože to neřešil ani scénárista a režisér, kteří si turistu i s jeho nesmyslným příběhem vymysleli.
Tak k čemu to vůbec je – vybírat si težší cesty?
Bible říká, že široká cesta vede do zahynutí a úzká do Božího království.
Je ale úzká zároveň težší?
27/5/2003 – Ostatní
Facebook komentáře:
Falling
Paul Baloche
- 9.00 – 10.00: V rytmu - Poznejte pestrost křesťanské hudby!
- 10.00 – 11.00: V rytmu - Poznejte pestrost křesťanské hudby!
- 11.00 – 12.00: RádioBlog - O všem, co zajímá Martina Pavlíka!
