Hudební tip – P.O.D.

Píše se rok 1992, na předměstí San Diega se scházejí dva kámoši, Marcos (kytara) a Wuw (bicí), aby se zdokonalovali ve hře na své nástroje. Občas je navštíví Wuwův bratranec Sonny, který se k nim přidává jako zpěvák. O rok později se ke kapele přidává basista Traa a na světě se zrodila nová ″nu-metalová″ kapela s názvem P.O.D.

P.O.D.


Název kapely
Přestože kapela hraje tvrdou hudbu, ve skutečnosti však v tom, co dělají, nenajdete žádné negativní emoce. Ve skutečnosti jsou její členové hluboce věřícími křesťany, kteří své duchovní hledání berou velmi vážně a distancují se od všech náboženských fanatiků. ″Když přišel čas dát dohromady kapelu,″ říká Wuw, ″nebylo pochyb, že by měla hrát hudbu inspirovanou Kristem.″ Již samotný název kapely o tom vypovídá, přišel od Wuwovy ženy. Pracovala v bance a řekla: ″Proč se nejmenujete Payeble on Death? Je to termín z bankovnictví a označuje dokument, který přisuzuje vše, co po někom zbylo, někomu jinému jako závěť.″ Řekli jsme: ″Jo, to je jako to, co Ježíš udělal s našimi hříchy. Usoudili jsme, že se nás lidi budou ptát, co znamená náš název, a to bude výborný začátek pro rozhovor o víře.″ Sonny k tomu dodává: ″Každý život je vlastně směnka na správná rozhodnutí a jeho hodnota se pozná až úplně na jeho konci.″

Cíl kapely
Nastupuje tvrdá dřina, která je zúročena, když jsou pozváni, aby jeden ze svých prvních koncertů odehráli jako předkapela Face to Face a následuje další s Green Day. Pak už mají dveře hudebního světa otevřené dokořán. Skupina ale nevidí svou budoucnost jen jako možnost dosažení osobních úspěchů, ale jako působení na životy mladých. Proto P.O.D. absolvuje někdy až 150 koncertů ročně. Hrají na fesťácích, ve skejt parcích, v mládežnických klubech, kavárnách, kolejích… Po koncertech většinou debatují se svými posluchači o jejich problémech, jako jsou rodiče, škola, vztahy. Prostě o čemkoli, co mladé trápí. Wuw říká: ″Tohle je to, o čem ta hudba je. Je pro nás čest být ve spojení s mladými lidmi. Můžeme hrát hudbu, která se nám líbí. Je to nejlepší způsob, jak si zařádit a zbavit se agrese. Ale když píšeme naše písničky, není to agrese, kterou chceme předat světu, ale láska, kterou chceme ukázat. Chceme lidem zpívat nové písničky. Agrese, kterou slyšíte v naší hudbě, je vášeň pro našeho Boha.″ A Sonny k tomu dodává: ″Nechceme, aby se lidé při poslechu našich písní cítili nějak sklesle nebo deprimovaně. Kolem nás je spousta kapel, které dělají skvělou muziku, ale po jejich poslechu propadnete depresi a uvědomíte si to svinstvo kolem. My naopak chceme, aby lidé z našich koncertů odcházeli a říkali: Cítím se skvěle!″

Duchovní hledání
Přesto nejsou žádnými kazateli – jen vyprávějí své historky o duchovním růstu a nalezení nového – pozitivnějšího stylu. Zpívají o Bohu a o svých zkušenostech s tím, jak se jeho moc projevuje v našich životech. Na otázku, jak se dostal Sonny v tomto spíše nevěřícím světě ke křesťanství, odpovídá: ″K tomu se musí každý dostat sám. To je osobní zápas. Víte, moje máma byla hodný, zbožný člověk, ale umírala mladá, v osmatřiceti. Umírala ale vyrovnaná a s jasem v očích jako spravedlivý, věřící člověk. Víra jí pomáhala žít a pomohla jí i v těch nejtěžších chvílích. Rozhodl jsem se ji následovat.″
Drsnou realitu života na předměstí San Diega dokresluje Wuwův životní příběh: ″Moje máma mě měla v 15 letech. Mého tátu vyhodili ze školy, když byl v 9. třídě a nikdy ji nedokončil. Když mi bylo devět nebo deset, moje rodina se rozdělila. Můj táta skončil na ulici. Tři roky žil na ulici a stal se největším dealerem drog v San Diegu, než se jeho srdce dotkl Bůh. Bylo to na pouličním křesťanském koncertu. V kostele dal svůj život Bohu a právě tehdy se začal měnit život celé rodiny. Bůh zachránil mému otci život a změnil tím od základu i můj. Věřím, že Bůh je láska. Naše víra je o našem osobním přátelství s Bohem!″

Hudební zařazení
Přesto nejsou P.O.D. dvakrát nadšení, když je lidé házejí do škatulky Christen rock. Sonny k tomu dodává, že někteří lidé jsou plní předsudků vůči této kategorii: ″My neustále opakujeme, že svou hudbu děláme pro všechny, kteří ji chtějí poslouchat. Je v ní poselství pro každého a je jedno, jestli je křesťan, či nikoliv.″ Tato slova se jim podařilo naplnit především v písni Alive, která se stala hymnou Američanů po útocích na New York 11. září 2001. Alive zaujala zejména záchranáře, hasiče, vojáky…, profese pohybující se v prostředí trvalého stresu. ″Když se na koncertech potkáváme s fanoušky,″ říká Sonny, ″skoro pokaždé přijde nějaký kluk, který vzpomíná, jak byl v Iráku a jak mu naše muzika dodávala chuť a rovnováhu. Co bych dodával, je to skvělý pocit.″

Změny v kapele
Rok 2003 je rokem zlomovým. Z kapely odchází kytarista Marcos a kapela se nachází v krizi, kdy již ostatní členové nedoufají v pokračování. Bylo to zrovna v době, kdy dodělávali skladbu ″Sleeping Away″ pro soundrack k filmu ″Matrix Reloaded″. Jejich touha dotáhnout aspoň tuto skladbu do konce přivádí na post kytaristy Jasona, a tím se otevřela pro P.O.D. nová budoucnost.

Oficiální stránky skupiny
Stránky skupiny na youtube.com
Stránky skupiny na myspace.com
Stránky skupiny na wikipedii.org
Stáhněte si nejnovější mp3 od P.O.D.: ZDE

Tento článek vznikl za výrazné pomoci stránek hudba.signaly.cz.